89.

Žít bez cílů je jako jít na výlet a nevědět kam.  

Napoleon Hill

Výlet se vydařil, ba až příliš =D Ne, bylo to fakt skvělý. Jet autobusem na nedaleký zámek, kde se nesmí fotit, někam jinam na věž, kde už snad půlka třídy byla, tak se šli nadlábnout.
Ubytovat se v penzionu naší třídní, projít ves, ve které bydlí, projít se k rybníku.
Tam plnit úkoly, například hledat pomník, který stejně nikdo nenašel.
Opéct si na ohni večeři, svést se na loďce, v pár případech se i vykoupat, rybařit, klábosit. Jít po "večerce" zpět do penzionu a věnovat se sprchování.
V noci jít spát a ještě dlouho si povídat.
Vzbudit se, málem usnout v pekárně na exkurzi, v penzionu si naházet vydatnou snídani do pusy a jít do výtvarné dílny.
Vyrobit si super batikované tričko, jít na oběd, přesunout se na ovčí farmu.
Sledovat, jak pes honí ovce, popřípadně si koupit pití či sýr.
A jít domů při pěkném horku.

A za tu dobu nafotit spoustu fotek (Klára, Marie), říct snad tisíckrát "Di domů!", kecat, smát se a užívat si výletu.

Smůla, žádné fotky nemám, nechtěla jsem s sebou tahat foťák, měla jsem obavy, že bych už s ním potom nevyfotila, protože bych ho ztratila.     
Pa =)
Verry Chatty
PS: dnes jsem byla na Kláry báječné oslavě patnáctin, kterou jsem si samozřejmě užily, jak jinak. Děkuju, Kláro ;)
PSS: Nevím, jak často budu přispívat, připadám si horně líná, ale je to můj blog a je to na mě, že ano?