Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.
Karel Čapek
Ach jo. Už je skoro po prázdninách. Myslím, že mému mozku ještě nedošlo, že vůbec nějaké prázdniny jsou. Bylo to něco jako víkend trvající dva měsíce.
No, nebylo to zas tak špatné, ale mám pocit, že prázdniny jsou rok od roku horší. Možná to je tím, že si vlastně ani moc nepamatuju, co jsem před pár lety o prázdninách dělala. Tak si asi naivně myslím, že to tehdy bylo lepší.
Asi to bylo lepší, hned ráno mě vytáhl z postele zvonek, přišel soused. Hrála jsem si s ním do oběda a odpoledne taky. Postupem času, jsem se tak trochu odcizili.
Úplně mi nedochází ani to, že mě čeká poslední rok na základce. To pravděpodobně přijde až na nové škole, kde budu v jiném prostředí a s jinými lidmi.
No, nebylo to zas tak špatné, ale mám pocit, že prázdniny jsou rok od roku horší. Možná to je tím, že si vlastně ani moc nepamatuju, co jsem před pár lety o prázdninách dělala. Tak si asi naivně myslím, že to tehdy bylo lepší.
Asi to bylo lepší, hned ráno mě vytáhl z postele zvonek, přišel soused. Hrála jsem si s ním do oběda a odpoledne taky. Postupem času, jsem se tak trochu odcizili.
Úplně mi nedochází ani to, že mě čeká poslední rok na základce. To pravděpodobně přijde až na nové škole, kde budu v jiném prostředí a s jinými lidmi.
Žádné komentáře:
Okomentovat