pátek 12. října 2012

109.

„Mír se zjednává válkou.“
Cornelius Nepos

A máme tu třetí a poslední díl příběhu. První je tady a druhý zde.  Napište, jak se vám konec líbil ;)

Tumblr_mbazoixfci1rogngso1_500_large
http://weheartit.com/

 Místní sauna 14:05

Dalších pár týdnů jsem se v kavárně Pod Jírovci neukázala. On by se tam také neukázal, když věděl, že do té kavárny chodím. Snažil se mi vyhýbat.
Ale já to nevzdala. Místo abych vysedávala v kavárně nad koblihem a kakaem, jsem chodila po městě a vytipovávala místa, kde bych ho mohla potkat. Vlastně jsem o něm vůbec nic nevěděla. Jen to, jak vypadal.
Byla jsem na tenisových kurtech, ale nevypadal, že by hrál tenis. Stejně jsem ho tam nezahlédla.
Potulovala jsem se po knihkupectvích, co kdyby náhodou rád četl. Nic.
Ani v obchodech se starožitnostmi jsem nepochodila. Tak jsem se jen toulala. Náměstí, autobusové zastávky, úzké uličky, park. Ani koutkem oka jsem ho nezahlédla.
Pomalu jsem nevěřila, že ho ještě někdy uvidím. Město není zas tak velké, ale i tak se tu člověk ztratí v davu jiných.
Dnes jsem tedy zašla do sauny, abych se obrnila proti větrnému a chladném  podzimnímu počasí.
Otevřela jsem dveře sauny. Byl tam. Jen tak tam seděl a koukal do zdi. Měl kratší vlasy než když jsem ho viděla u kavárny Pod Jírovci. Přece jen ten papírek něco znamenal.
Když jsem vešla dovnitř, vzhlédlů v. Jakmile mě poznal, už se zvedal. Mířil ke dveřím. Ale já mu zatarasila cestu. Nebyl zrovna robustní, tak se jen tak nemohl protlačit ke dveřím. Byl stejně hubený jako já a o pár centimetryšší. Celý strýc.
Ale nebyl to můj bratranec. Nýbrž bratr. Nevlastní.
Před lety se moje máma seznámila s mým tátou. Vzali se. Chtěli mít dítě, ale stále se nedařilo. Mámu to rozrušilo a tak jednou tátu podvedla se strýcem, tátovým bratrem. Otěhotněla. Prý z toho byla obrovská hádka. Ale nikdo se nerozvedl. Máma zůstala s tátou, teta se strýcem. Ale táta to dítě nechtěl, protože nebylo jeho. Teta byla neplodná, tak si ho se strýcem přivlastnili. Máma otěhotněla znovu, tentokrát s tátou. Narodila jsem  se já. Ale od té doby se strýc s tátou nestýkali. Ani já jsem tetu, strýce a bratrance – bratra nevídala.
Před nedávnem máma dospěla k tomu, že by se mi to mělo říct. Můj bratranec je zároveň i můj bratr. Řekli to i jemu. Chtěla jsem se s ním setkat. Máma nám domluvila schůzku.
Když jsem na schůzku přišla, on už tam byl. Ale když jsem ho zahlédla, něco se ve mně zvrtlo. Nechtěla jsem se s ním setkat. Nevěděla jsem, co mu říct. Neměla jsem ponětí, co by to měla za účel. Nebyla jsem připravená.
Ale to už mě on také spatřil a poznal mě. Měla jsem jít za ním.
Nešla jsem. Dala jsem se na útěk.
Pak jsem toho litovala, ale máma mi řekla, že už se se mnou sejít nechce.
A pak jsem ho viděla u kavárny…
„Počkej…“ snažila jsem se ho zadržet.
„Proč? Abys zase utekla?“ Překvapil mě jeho hluboký hlas. Takhle jsem si nikdy nepředstavovala, že mluví. „Proč ses se mnou vlastně chtěla sejít, když si na to očividně nebyla připravená?“
„Ale teď už připravená jsem. Týdny čekám, až na tebe někde narazím. A to se právě stalo…“
„Opravdu? Nechci, aby se to opakovalo. Abys ze mě zase udělala blbce.“
„Ano,“
„Teď?“
„V kavárně Pod Jírovci,“ doplnila jsem.

Pa

Verry Chatty =)

 

       





Žádné komentáře:

Okomentovat